Keltové, obyvatelé Severní Británie zvané Kaledonie, oslavovali sílu života a jeho stvořitelů, přičemž mužské a ženské principy byly na stejné úrovni a v harmonii. Pro Kelty byl život základní hnací silou ve vesmíru. Silou, která obsahuje absolutní moudrost a zahrnuje ve své podstatě všechny variace. Smrt hrála podružnou roli. Byla jen krátkým přerušením navždy fungujícího a stále se měnícího cyklu života.

I proto typická keltická tetování představují do sebe zapletené složité ornamenty a spirály, většinou vyvedené v černé barvě. Tyto symboly vždy vyžadovaly od tatéra značnou znalost matematiky a geometrie. Keltské motivy tetování byly používány irskými mnichy v ranném středověku od čtvrtého do přibližně desátého století našeho letopočtu pro kresby v knihách. Mnohé vzory byly také nalezeny na tzv. monumentech, které byly vytvořeny z kamenů a říká se jim též keltské kříže.

Keltští obyvatelé věřili, že monumenty symbolizují jednotu opozitních sfér. Nahoru a dolů pro nebesa a zemi, doleva a doprava pro muže a ženu. Kruh, ideálně uzavřená forma a výrazový prostředek pro nekonečně plynoucí koloběh podtrhoval toto znázornění.